Pozorovat koně, kterému jste nechali volno po tom co vás udělal opět a zas nejšťastnějším člověkem na světě… Pozorovat ho, jak se spokojeně pase, občas na vás pohodí očkem, zastříhá ušima kdykoliv vydáte jediný zvuk, jakmile se nepatrně pohnete… V jeho očích se odráží vaše radost, štěstí… Vy sami… Je to ta nejkrásnější odměna za ten čas, za tu práci… Když vidíte spokojenost, radost, lásku koně kolem kterého si večerní slunce vytvořilo zlatavou čáru, a lehký vánek si jemně pohrává z prameny jeho hřívy a ocasu… Ani slovy nejde popsat tu nádheru… Pocit uvnitř vás, který by jste nejraději vykřičeli do celého světa… Kdy se radujete z maličkostí a jako malá holka fantazírujete a představujete si ‘‘Jaké by to bylo kdyby…‘‘ Možná že jsem blázen, ale po mě jsou tyto chvíle ráj♥